Barevná typologie pomáhá pochopit kolegy i sebe

20.5.2025 - Doporučujeme

Jak se zorientovat v lidské různorodosti a nebrat si všechno osobně? Proč někoho dráždí naše přesnost a jiného zase naše srdečnost? A jak si poradit s kolegou, který nikdy nic nedotáhne, ale má nápady za milion? Odpovědi nabízí tzv. barevná typologie komunikačního stylu – jednoduchá, ale překvapivě účinná metoda, kterou v českém prostředí srozumitelně a prakticky vyučuje Ing. Lenka Lamešová. S koučkou, terapeutkou a lektorkou společnosti CADET GO jsme si povídali nejen o tom, jak typologie funguje, ale i jak proměňuje mezilidské vztahy na pracovišti i doma.

Jak jste se dostala k lektorování a osobnímu rozvoji?

Původně jsem vystudovala ekonomii, ale vždy mě zajímala psychologie. Po roce 1998 jsem se k ní začala postupně vracet – nejdřív jako manažerka, později jsem se dále vzdělávala v pedagogice, psychologii a koučování. Dnes se věnuji jak firemním kurzům, tak individuální terapii a koučování.

Co je to barevná typologie komunikačního stylu a v čem spočívá její síla?

Barevná typologie je jednoduchý a praktický způsob, jak popsat rozdílné způsoby vnímání a chování lidí. Vychází z klasických temperamentů – cholerik, sangvinik, flegmatik a melancholik a překládá je do čtyř barev: červené, zelené, modré a žluté. Každý z nás má v sobě všechny, ale obvykle jeden typ dominuje. Význam této typologie spočívá v tom, že lidem přináší srozumitelnost, nadhled a praktické návody, jak spolu lépe komunikovat v práci i doma.

Jaké jsou její hlavní přínosy pro osobní i pracovní život?

Je to především lepší sebepoznání a porozumění druhým. Lidé si díky ní uvědomí, proč sami reagují určitým způsobem – a proč je jejich kolega, partner nebo šéf úplně jiný. V pracovním prostředí to výrazně zlepšuje komunikaci, pomáhá předcházet konfliktům a usnadňuje vedení lidí. V osobním životě zase přináší větší toleranci, respekt a někdy i záchranu vztahů, protože pochopíte, že jiný přístup neznamená špatný, ale jednoduše jiný.

Jak se liší od jiných typologií osobnosti?

Barevná typologie je velmi přístupná a nevyžaduje rozsáhlé školení ani specializovaný software. Na rozdíl od systémů jako MBTI nebo DISC, které bývají komplexní a často vázané na certifikace či externí nástroje, s barevnou typologií lze pracovat okamžitě a intuitivně. Účastníci si test vyplní ručně a sami si výsledky vizualizují, například formou tzv. vlajky typu. Lidé si na školení sami pomocí písemného testu vyhodnotí svůj profil a hned začneme pracovat s tím, jaký vliv má jejich nastavení na komunikaci a spolupráci.

Další výhodou je, že barevná typologie bývá pro účastníky lépe stravitelná a zábavnější než složité analytické nástroje. Mnoho lidí si pod pojmem „typologie" představí něco těžkopádného, ale často slyším: „To je vlastně celé o nás a úplně to na nás sedí." Zároveň však nejde o povrchní nástroj. Je to silný prostředek k sebepoznání, který se dá snadno aplikovat v každodenních situacích, bez potřeby technologií nebo dalších výkladů třetích stran.

Jak se jednotlivé barvy projevují?

Červený typ je rozhodný, přímý, cílevědomý – ideální manažer nebo vedoucí. Modrý typ je analytický, zaměřený na fakta, pečlivý – hodí se do kontrolních nebo odborných pozic. Zelený typ je vztahový, empatický, stabilní – dobře funguje v podpůrných a týmových rolích. Žlutý typ je kreativní, nápaditý, vizionář – často je z něj obchodník, inovátor, pedagog.

Jak rychle rozpoznat typ osobnosti u druhého člověka? Lze to vůbec?

Do určité míry ano. Zkušenější lidé se v tom mohou orientovat podle způsobu komunikace, rychlosti rozhodování, orientace na vztahy, fakta nebo výsledky. Červený typ jde přímo k věci, je rychlý a energický. Modrý se ptá na informace, chce si věci promyslet, nemůžeme na něj pospíchat. Zelený se zaměřuje na vztahy a porozumění, zatímco žlutý je nápaditý a rád mluví o vizích. Není to ale tak, že bychom druhého člověka hned po minutě zařadili do jedné škatulky. Vždy je třeba vnímat kontext a kombinace typů. Typologie má sloužit k lepšímu pochopení, ne k nálepkování.

Mění se náš typ v průběhu života?

Ano, ale spíše v souvislosti s tím, jaké životní nebo pracovní role zrovna zastáváme. Například já jsem při vedení firem působila výrazně červeně – byla jsem rozhodná, direktivní. Dnes jako terapeutka pracuji víc se zelenou – empatií a nasloucháním. Typ se dá rozvíjet, ale nejde se zcela „přemalovat“.

Jak kurz barevné komunikační typologie probíhá?

Kurz začíná úvodem do teorie, pak následuje test, který trvá asi 20 minut. Účastníci si vytvoří tzv. barevnou vlajku – grafické znázornění poměru jednotlivých typů. Následují praktické modelové situace, kde si účastníci zkoušejí přizpůsobit komunikaci ostatním typům.

Co účastníky na kurzu nejvíc překvapí?

Často přichází silné „aha momenty“. Například: „Teď chápu, proč se s manželem často míjíme v komunikaci.“ Lidé si začnou více uvědomovat rozdíly a učí se je vnímat s respektem. Barevná typologie je hravá a přitom hluboká.

Jaké jsou nejčastější konflikty mezi typy?

Například když velmi rychlý a cílevědomý červený spolupracuje s pomalejším, rozvážným modrým – může docházet k frustraci na obou stranách. Zelení zase potřebují harmonii a vztahy, ale mohou působit nerozhodně. Žlutí bývají vizionáři, ale občas nedotahují věci do konce. Právě porozumění těmto rozdílům pomáhá konfliktům předejít.

Může barevná typologie pomoci i při náboru zaměstnanců?

Určitě. Personalisté mohou díky typologii lépe posoudit, zda se uchazeč hodí na danou pozici. Červený typ oceníte na obchodní nebo vedoucí pozici, modrý v analytických a přesných rolích, zelený v zákaznické péči, žlutý v marketingu nebo tvorbě nových nápadů.

Pro koho je kurz barevné typologie určen?

Primárně pro firmy – ať už jde o rozvoj manažerských týmů, zlepšení spolupráce nebo prevenci konfliktů. Ideální počet účastníků je do 12, aby měl každý dostatek prostoru na komunikaci a praktické situace. Kurz se dá zařadit i jako doplněk k jiným vzdělávacím programům.

Co si účastníci z kurzu odnášejí?

Kromě výsledku testu i tzv. akční plán – dva konkrétní kroky, jak budou své poznatky uplatňovat v praxi. Dostanou také přehlednou „kuchařku“, jak komunikovat s jednotlivými typy, co funguje a co ne. Díky tomu se ke svým poznatkům mohou kdykoli vracet.

Máte i zpětnou vazbu, že kurz něco opravdu změnil?

Ano. Účastníci mi po čase píší nebo říkají, že jim kurz otevřel oči, ať už v práci, nebo doma. Jedna klientka mi řekla, že až po kurzu pochopila, proč její partner reaguje, jak reaguje, a přestali se hádat. To je pro mě největší odměna.

Dá se tato metoda použít i u dětí?

Ano, ale s opatrností. Zhruba od osmi let se začínají objevovat stabilnější rysy, které lze sledovat. Samozřejmě hodně záleží na výchově a prostředí. Ale i u dětí se dá poznat, jestli jsou spíš zvídavé, klidné nebo zaměřené na výsledek.

Co vás na tomto tématu nejvíc baví?

To nadšení lidí. Když si uvědomí: „Aha, takhle já vlastně funguju.“ A když si to navzájem řeknou, najednou se otevře prostor pro pochopení, humor i přijetí. A taky mě baví, že je to každé školení jiné, protože každý tým je jiný.

Ing. Lenka Lamešová - Lektorka, koučka, terapeutka

Barbora Šeblová - Redaktor, projektový specialista ve společnosti IVITERA a.s.

Tento rozhovor byl připraven ve spolupráci s firmou:

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz.

Další informace Vám rádi poskytneme prostřednictvím EduCity, prosíme kontaktujte p. Bartičku info@educity.cz nebo na tel. (+420) 731 169 890

Vytisknout rozhovor