Jak úspěšně propojit roli lídra a manažera v každodenní praxi?

Rozhovor s Mgr. Martinem Rejhonem, MBA, lektorem ICT Pro

6.6.2025 - Doporučujeme

V ideálním světě by každý manažer měl v sobě probudit i lídra, a každý lídr by měl být také manažerem. I když jsou role lídra a manažera rozdílné, skutečně silné vedení často čerpá z dovedností obou těchto přístupů. Jak tedy skloubit vedení s efektivním řízením a rozvíjet obě role v praxi? O tom jsme hovořili s Mgr. Martinem Rejhonem, MBA, lektorem ICT Pro, který se dlouhodobě zaměřuje na koučování a rozvoj lídrů a manažerů. V rozhovoru sdílel své myšlenky o tom, jak důležité je pochopit vlastní styl vedení a jak mohou být důležité teorie jako situační leadership pro zvyšování týmového výkonu v dynamickém pracovním prostředí.

Jak byste definoval klíčové rozdíly mezi rolí lídra a manažera?

Ideální je, když člověk na manažerské pozici zároveň disponuje atributy lídra – tedy přirozenou autoritou, která vychází z jeho pracovních i životních zkušeností, konzistentním chováním, uvěřitelností a charismatem.

Lídry nacházíme napříč dějinami i v současnosti. Pokud se podíváme na československé moderní dějiny a zároveň do světa byznysu, jedno jméno vystupuje zcela zásadně – Tomáš Baťa. Byl vizionář, snílek, selfmademan a motivátor. Postupně se obklopil lidmi, kteří mu věřili a kteří dokázali jeho vize uvádět do praxe, těmi byli právě skvělí manažeři. Ti přetvářeli Baťovu energii, ideje a přesvědčení do konkrétních výsledků.

Nelze si ale idealizovat, že cesta lídra je jednoduchá. Stejně jako mnozí jiní, i Tomáš Baťa byl v mnohém nepochopen, kritizován, nebo dokonce odmítán. To poukazuje na další důležitý rys skutečných lídrů – často bývají v rozporu s konvenčním myšlením a normami většinové společnosti.

Jaké výzvy přináší přechod od direktivního přístupu k důvěře a delegování v týmu?

Teorie situačního leadershipu od Kennetha H. Blancharda popisuje čtyři základní styly vedení:

  • Direktivní („telling“)
  • Přesvědčovací („selling“)
  • Partnerský („participating“)
  • Delegující („delegating“)

Výběr vhodného stylu závisí na třech klíčových faktorech:

  • motivaci členů týmu,
  • jejich znalostech a zkušenostech s daným úkolem,
  • a čase, který je k dispozici.

Největší výzvou je správně odhadnout, kdy a jak daný styl použít. Příliš dlouhé setrvání v direktivním režimu často vede k úbytku motivace – vedený člověk se učí hlavně opakováním bez prostoru pro vlastní invenci. Naopak předčasné delegování bez ověření schopností a motivace může vést k neúspěchu a demotivaci na obou stranách.

Klíčem k úspěchu je snaha lídra (ideálně i manažera v jednom) skutečně poznat svůj tým, být autentický a otevřený, včetně vlastních chyb. Právě tato otevřenost umožňuje rozpoznat potenciál lidí a efektivně využít principy situačního vedení v praxi.

Jaké komunikační chyby nejčastěji vedou ke snížení výkonnosti týmu?

Pokud pomineme strukturální problémy nebo nedostatek zdrojů, mezi nejčastější komunikační chyby patří:

  • Nedostatečná komunikace: Týmy bez jasných informací o změnách, cílech či kompetencích často ztrácejí směr, dělají chyby a demotivují se.
  • Nejasné instrukce a očekávání: Když nejsou definovány role a odpovědnosti, vzniká chaos – lidé si dublují práci nebo táhnou každý jiným směrem.
  • Nedostatek naslouchání a empatie: Ignorování názorů, absence zpětné vazby či přerušování vede k frustraci a erozi důvěry v týmu.
  • Pasivita nebo agresivita: Neřešené konflikty nebo manipulativní přístup zhoršují atmosféru a snižují ochotu spolupracovat.
  • Nevyváženost mezi formálností a otevřeností: Přílišná strohost může vést k odosobnění, naopak přílišná neformálnost ke ztrátě profesionálního respektu.
  • Zkreslování informací („růžové brýle“): Přikrašlování nebo filtrování reality vede k chybným rozhodnutím.
  • Kulturní a jazykové bariéry: Odlišnosti v komunikaci mohou způsobit nedorozumění a zbytečné konflikty.

Základem efektivní týmové komunikace je transparentnost, aktivní naslouchání, schopnost jasně formulovat očekávání a otevřeně řešit problémy.

Jak osobní zkušenosti a hodnoty ovlivňují manažerský styl?

Manažerský styl je výsledkem souhry osobních hodnot, zkušeností a osobnostního nastavení. Každý manažer přistupuje k vedení jinak – podle toho, co v životě prožil, čemu věří a jak sám funguje.

  • Hodnoty a priority: Manažer, který staví na důvěře a otevřenosti, bude podporovat zpětnou vazbu a diskusi. Naopak ten, kdo oceňuje kontrolu, inklinuje spíše k direktivnímu stylu.
  • Zkušenosti z praxe i života: Lidé, kteří zažili chaos a nejasnost, bývají důslední a dbají na jasné instrukce. Ti, kteří znají autonomii a důvěru, častěji podporují samostatnost a týmovou spolupráci.
  • Vliv úspěchů i chyb: Manažer, který se učil metodou pokus-omyl, bývá tolerantnější k chybám ostatních a otevřenější k inovacím.
  • Kulturní a rodinné zázemí: Způsob výchovy formuje i pracovní styl – někdo preferuje autoritu a formálnost, jiný přirozené partnerství a dialog.
  • Osobnostní typ: Introverti často volí písemnou komunikaci, extroverti dávají přednost přímému kontaktu a živé výměně názorů.

V praxi to znamená, že dva manažeři mohou být stejně úspěšní, přestože jejich přístup i motivace vycházejí z odlišných životních základů.

Můžete vysvětlit teorii mořského ledovce v manažerské komunikaci? Jak se uplatňuje v praxi?

Teorie mořského ledovce, jejímž popularizátorem byl kulturní antropolog Edward T. Hall, vychází z předpokladu, že v každé komunikaci existují dvě roviny:

  • Viditelná část – vědomá komunikace: to, co skutečně říkáme (slova, gesta, mimika).
  • Skrytá část – podvědomé sdělení: naše záměry, pocity, motivace a emoční nastavení.

Stejně jako skutečný ledovec – pouze 10 % je nad hladinou a viditelné, zatímco 90 % zůstává pod povrchem – i většina komunikačního obsahu se odehrává na podvědomé úrovni. Tato skrytá rovina výrazně ovlivňuje, jak bude sdělení pochopeno a jaká bude reakce příjemce.

V manažerské praxi se s tímto konceptem setkáváme například takto:

Vědomé sdělení

Podvědomý záměr

Příklad

Reakce

Pozitivní

Pozitivní

Pochvala

Přijetí, motivace

Negativní

Negativní

Kritika / pokárání

Obrana, demotivace

Pozitivní

Negativní

Ironie / sarkasmus

Zmatek, zhoršení vztahu

Negativní

Pozitivní

Otevřená zpětná vazba s respektem

Přijetí, respekt

Držíme vám palce v nelehkém manažerském životě.

Mgr. Martin Rejhon, MBA je odborník s více než 30 lety praxe, specializující se na obchodní dovednosti, vyjednávání, leadership, personalistiku a koučink. Jako odborný garant vzdělávacích programů zaměřených na rozvoj soft skills pomáhá firmám zlepšovat výkonnost a týmovou dynamiku. S bohatými zkušenostmi z HR managementu v mezinárodních firmách se Martin Rejhon zaměřuje na efektivní rozvoj jednotlivců i týmů, čímž poskytuje udržitelné a výkonově orientované řešení pro manažery.

Mgr. Martin Rejhon, MBA - Jednatel ve společnosti New Impuls, s.r.o., lektor


Tento rozhovor byl připraven ve spolupráci s firmou:

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz.



Další informace Vám rádi poskytneme prostřednictvím EduCity, prosíme kontaktujte p. Bartičku info@educity.cz nebo na tel. (+420) 731 169 890

Vytisknout rozhovor